Na psaní mi nějak nebývá čas a ani nálada. Hlavně mám doma muže na deset dní a tak u počítače vysedává hlavně on. Kouká na aukro a objednává věci, co se nám budou hodit a to nejen pro mimonko, ale hlavně tak kolem dokola. Solární panel na střechu dílny a také osvětlení, další solární panel na zeď domu, který by šetřil energii za mrazák, který sice tolik nežere, ale přece jen levněji by být mohlo. A také takový ten mechanismus na stříkání barvy, vymalovat už opravdu musíme a chceme to stihnout, než se dítě narodí.
Ve středu opět kontrola, která nic zajímavého neříká. Pokořila jsem svoje váhové maximum o 3 kila a poprvé v životě mi to je i docela jedno. Tak co, měřím 168cm a vážím 74 kil. Vím, že tu teď o mě nejde, hlavně, aby dítě bylo v pořádku a protože jsem už jednou dokázala poměrně snadno zdravě shodit, nedělám si starosti s tím, že bych byla do konce života koule. Tak prostě na devět měsíců budu "koulo-morfozovat". No a co?! Takže mě zvážili, změřili tlak, zeptali se na otoky nohou a navíc ještě změřili pánev a zhodnotili, že jsem "dobrá samice". To potěší, rozmnožování mám schváleno vyšší mocí, v tomto případě doktory. Cestou na zastávku jsem si koupila sazeničku tymiánu, ten, co jsem si zasadila ze semínek, roste rychlostí šneka a já bych letos brala alespoň nějakou úrodu.
Komentáře
Okomentovat