Psala si blog, ale chodili jí tam lidi

Včera jsem nemohla spát, tak jsem tu byla hezky i po půlnoci. Ráno s kruhy pod očima a už třetím kafem mžourám na monitor a čtu, že si můžu přečíst hejt blogerky Faun o tom, jak jsou talentové soutěže zlo. Kliknu a zjišťuju, že to je můj článek a můj blog :-D toto se mi ještě nestalo a tak si ten moment překvapení zopakuju ještě po snídani a tabulce čokolády. Fakt že jo. Neviděla jsem blbě.

---

Neoznačila bych se za hejtařku (hlavo-dutošku), přijde mi to trochu víc silné, ale tak ať. Jak jsem nedávno napsala v článku Autoreflexe, nikdy jsem nečekala, že by tohle celé někdo četl, je to spíš jen tak pro mě na zabavení, protože jako nezaměstnaná ženská sama doma a navíc jen čekající na porod, do kterého zbývá ještě tolik času, máte po několika dnech chuť mlátit hlavou do zdí (ačkoli rozbitím hlavy se ta doba čekání nezkrátí). Takže si sem jen tak píšu, prostě aby se myšlenky hnuly a nehnily v kebuli. A že se můj článek někde objeví, je docela fajn, ačkoli jsou použita silnější slova, než bych použila já. A nevím, jestli to někdo našel a po přečtení umístil a nebo se to jen "nějak generuje" ze skleněné baňky, vlastně mi pochopitelnější přijde to losování :-D

Takže jako děkuju :-) Původní pocity byly trochu smíšené, uznávám. Hlavně po sedmi hodinách spánku a čtyřech nočních návštěvách záchoda kvůli utlačovanému močáku, nečekejte, že budu schopná nějak víc vnímat cokoli hned na první pokus. A ani mi nevadí silná slova provázející ten článek. Trochu mi to připomíná vtip z Hospody Na Mýtince "Otevřel si hospodu, ale byl nešťastný... chodili mu tam lidi." Asi taková daň za to, že si to lidi čtou :-D To je vtip, lidi, klidně hodnoťte cokoli a jakkoli, jsem zvědavá na vaše názory a pokud budou jiné než ty moje, o tom snad ten život je, ne? :-)