Přeskočit na hlavní obsah

Když je sprcha tabu, hrdinou je kýbl

Po včerejšku plodném na články a jednom mega super úspěchu ve večerních hodinách, musím vás informovat ještě o jedné prosté, jednoduché věci, kterou všichni považují za samozřejmost a která vás naštve, když nefunguje a cítíte se doopravdy jako ošklivé kačátko. Ale jinak bude článek celkem o ho*ně ;-)

Co napadá ošklivky, když už ošklivé být nechtějí? Cvičit a zhubnout, víc jíst a trochu přibrat do křivek, kupovat si sajrajtíky na imaginární póry, krémy proti celulitidě, odsání tuku, plastika a spousta a spousta chytrých věcí, které si najdete na holčičích webech. Asi (určitě) vás strčím do kapsy, tento článek nebude o žádné vědě a ani pokroku ve výzkumu typu pleti, ale v naprosté kravině, která je součástí dne všech. Ona taková trocha teplé vody na koupání je fantastická věc, určitě ji vymyslela ženská.


A před týdnem se to pokazilo, takový nehezký zvuk, když jsem stála ve sprše a poslouchala, jak bublá voda v záchodové míse. "Sakra, čistá a vykoupaná se budu hrabat v záchodě? To víš že jo." Ráno jsem vyslala muže na výzvědy a bylo mi po dlouhém zkoumání oznámeno, že je to v loji, někde v hlavní rouře je špunt, který nenechává vodu odtékat, ale má na ten den jinou práci, která se sama taky neudělá a za kterou navíc bude pár korun, takže "Co asi má přednost, zlato?". Během dne se situace zhoršila (bylo by divný, kdyby to bylo naopak) a pro jistotu špinavá voda zůstávala hezky s náma, byla ve dřezu, umyvadle, sprše, záchod plný až po okraj... Ono to jakože chvilkama i teklo, ale strášlivě pomalu, jen samotnou vanu ve sprše jsem myla tři dny, než jsem z ní dostala tu nejhorší špínu, která se tam přemístila z mísy.

Stav byl vážný, bylo jasné, že je to zacpané, ale nikdo jsme nevěděli kde a to je zrovna docela důležitá informace, když je roura dlouhá x metrů a vy máte šťourátko (velmi odborný název, ale pro pochopení stačí) dlouhé jenom dva metry a kousek a nechce se vám to celé vedení vykopávat. Takže než muž splašil někoho, kdo by to protáhl a navíc to i uměl bez větších škod u nás doma, trvalo to 5 dnů, 5 dnů koupání se nad kýblem, mytí nádobí ve velkém hrnci, mytí vlasů v hrnci, nepraní, záchod sloužil původně jako suchý a rozdílem byla pouze porcelánová mísa, i potom se ale vše odehrávalo v kýblu. Hrdinou týdne byl jednoznačně kýbl, který se stává jinak hrdinou pouze po nějakém zapíjení.

Vážené dámy, myslím, že i vás by tato situace donutila neřešit kraviny jako tloušťku, jestli mám tričko sladěné s kabelkou a botama, případně co kdo říká na můj nový parfém. Já děkovala, že nejsou vedra, že se sice potím za dvě, ale aspoň to není tak brutální, že máme aspoň ten kýbl, ačkoli to nevynahradí ztrátu sprchy, necítila jsem se jako ošklivé kačátko kvůli podělaným bokům a nohám, ale kvůli tomu, že jsem byla špinavá jako prase, všechno okolo vlastně bylo špinavé a k mé velké úlevě se vše změnilo včera večer.

Dan konečně někoho sehnal, jeden z místních dědků- věčných štamgastů v hospodě s blbýma vtipama. Přišel a místo pozdravu se mě ptá přes celou místnost "Paninko, vy jste byla vždycky hubená. Co se vám stalo, že jste si tak posr*la postavu?" No, to potřebuju týden bez pořádné sprchy slyšet, navíc řešit s připitým cizím chlapem moje těhotenská kila nemusím, takže jsem se odebrala jinam, šla jsem pozdravit kamarádku do odchodu a trochu podrbat, postěžovat si, jak mě už lidi serou a že se snad konečně dostanu do postele čistá. Cestou mě víc začalo trápit to, jak se cítím, slepené vlasy, na kůži pocit jako by mě lízal všude pes, oblečení načichlé, cítila jsem se i unavená, protože jsem se během posledních několika měsíců naučila vnímat sprchu jako prostředek, který mi dělá dobře, když mě něco bolí, když se mi dělá špatně a vychutnat si ji klidně dvakrát, třikrát, čtyřikrát denně. A tak jsem se cítila nemožně špinavá, když jsem se přes dvě hodiny bavila s kamarádkou u pultu, kam moc lidí naštěstí nepřišlo a ona neměla naštěstí nic moc na práci.

Výhoda umístění obchodu- je na cestě do hospody. Muž se přiřítil, že to "jde spláchnout" a já si říkala, že by bylo parádní spláchnout ze sebe úplně všechno, co se na mě usadilo, spláchnout záchod. Objednala jsem si vodu a domů jsme se dostali okolo osmé večer. Postavil se hned k plotně a začal vařit večeři, já měla hafo práce a po klidném pohodovém dni mě čekal večerní tělocvik. Protože se předtím rozebrala podlaha v koupelně, aby se zkontrolovaly trubky ze sprchy, umyvadla a dřezu, muselo se všechno umýt hezky savem, abychom se nepřilepili k podlaze, vydrbat záchod, sprchu.... vlastně vydrbat všechno. Hlavně pořádně vydrhnout podlahu, protože ji pošlapali chlapi, když kontrolovali žumpu a když vytahovali z roury to instalatérské pero, ohodili podlahu tím, co bylo za špuntem, hlídající a vztekle vrčící jezevčík byl zavřený v pokoji a aby mě naštval, tak se počůral. Chuťovka, ale po tom týdnu bez sprchy mi to bylo i jedno, dala jsem si záležet, aby bylo všechno po té době čisté, hladké, lesklé. V dřepu mýt podlahu jen obyčejným hadrem... to není už nic pro mě, při přesouvání se mi skřípl sval na zádech a já se rozbrečela bolestí, byla jsem unavená a mordovala jsem se s tím uklízení už moc dlouho. Sprcha. Teplá voda. Drbala jsem ze sebe ten celej tejden a on se mě držel jako klíště, vlasy budou potřebovat ještě trošku víc regenerace, odskákaly to docela dost. Vyměněné ručníky, převlečená postel, voňavá. V posteli po dvou a půl hodinovém úklidu, připravená pračka na ráno.

Dan se probudil brzo, dělal si kafe. Mě malá zase drtila močák, takže jsem taky musela ven z postele. V kuchyni mi dal pusu a ptal se, jak se mi spalo. Už jen při myšlence, že musím pohnout rukou, ozvou se klouby od zápěstí po rameno, bolest jde dál až do poloviny zad, jsem ráda, že mám všechno čisté a dneska už skoro nic nemusím. Dal mi znovu pusu a nechal mě v klidu, šel do dílny. S úsměvem mi ale ve dveřích musel přiznat, že ráno absolutně fascinovaně sledoval, jak voda odnášela hajzlpapír, když spláchl. Přišlo mi to vtipné, ale asi po deseti minutách jsem mu z okna zavolala podobnou zprávu "Ani nemáš ponětí, jaké to je krásné sedět na prkýnku a vědět, že nesedíš na mléčném baru s tuctem much...". Odjel traktorem pro dřevo, rozlámaná a rozespalá jsem zapnula pračku, svalila se zpět do postele a užívala si ještě klid a pohodu. Po doprání se přehrabuju v bubnu a zjišťuju ještě jednu vtipnou věc- nezapl mi vodu a prádlo tedy je ve stejném stavu, v jakém bylo celou noc, jen se povozilo jako na kolotoči. Musí mi pro příště říct, kde je ten kouzelný čudlík.

Ano, říkala jsem, že ten článek bude vlastně o ho*ně, právě to totiž mohlo za ucpání trubky. Každý druhý článek je o tom, že se pisatelka cítí jako ošklivé kačátko, jako černá ovce a můj problém asi bude v tom, že se tak necítím, ale posledních několik dnů mě donutilo cítit se jako ošklivá špinavá kachna :-D

Komentáře

  1. Nadpis mě zaujal, musela jsem si přečíst celý článek a nelituji :))) U když je podle tebe "o hovně", je dobrý .)

    OdpovědětVymazat
  2. Máš skvělý vypravovací talent=) přesto že jde o nemilou záležitost, ve tvém podání velmi pobavila. Jsem ráda, že už to máte za sebou. Nadšení ze spláchnutého ho v na zcela chápu

    OdpovědětVymazat

Okomentovat