V moci panenky

Znáte to, někdo má kliku na genetický materiál od rodičů, někdo už takové štěstí nemá a ani tato skutečnost nám naštěstí nebrání mít se rády tak, jak jsme. Někdy nám ke spokojenosti stačí lehké namalování očí nebo pusy, některé si pomůžou plastikama, aby se dostaly do vysněného ideálu, někdy více nebo méně povedeného.

*****

Tento článek jsem měla v hlavě už při tématu "Vliv", ale bolesti zad a nohou nakonec rozhodly, že z postele nevylezu a že rozhodně nebudu delší dobu sedět u počítače. Ale shodou náhod se to setkalo teď a já už váhat nebudu, ačkoli mě nohy stále pobolívají a díky divnému tlaku se mi motá hlava.

****

---

Like a Virgin.....Barbie

Která holka aspoň trochu nesnila o tom, že bude princezna, najde si prince a bude šťastná až do smrti? (No, já...) Většinou to jsou sny, k jejichž realizaci se dostaneme většinou až během puberty, kdy si při domácím tréninku jsme schopné na ksicht napatlat všechny matčiny šminky a s odvahou tak někdy vylezeme i do školy. Teď by bylo asi lepší pomlčet, ale někdy to i rodiče mohou přehánět v podporování snů. A tak svoje malé holčičky hlásí do soutěží krásy, matlají je samoopalovacími krémy, češou tuny tužidla do vlasů. A kdyby to jenom končilo u toho tužidla, šatů, make-upu... speciální diety a botox už taková prča v honění za vzhledem není.

Ano, asi to je hlavně móda v zemi "Nových možností", pamatuji si, že se tam dělal hned rozruch kvůli pedofilům. A nevím.... divíte se jim?

Nevím, možná je lepší být klidně i ošklivé kačátko, mít velký nos, široká ramena, plochý hrudník během puberty (v těhotenství o pár let později budete rády, že vás záda nebolí tak moc jako vaše vyvynuté kamarádky, věřte mi ;-)), širší stehna, větší zadek... Má smysl podstupovat tohle všechno honění za něčím tak pomíjivým- a možná i přízemním (ano, můžete mě nařknout ze zaujatosti) jako je vzhled?!

Tento článek jsem psala po projití článku na ČT (zdroj obrázku), když si na netu do vyhledávání zadáte "dětské soutěže krásy", vybalí se na vás seznamy milionů stránek. O těch soutěžích jsem věděla, co mi trochu víc zvedlo obočí byla ta slečna v růžové. Děsivé. Raději si ani nepředstavuju, jak bude vypadat (a co bude dělat za povolání), až jí bude nad třicet, čtyřicet... Znáte ten film Smrt jí sluší s Meril Streep? Ta aspoň nechodila v růžové a nepropagovala Barbie, ačkoli v té roli věčně krásné ženy byla úžasná a absolutně věrohodná (a krásná je i v současném věku ;-)).

5 Angels

Další co mi zvedlo obočí. Přepínala jsem kanály a nechala to na filmu o dětské hudební skupině. Nebyla jsem si jistá, jestli se jedná o parodii (ačkoli vím o existenci této partičky) nebo o dokument mapující období této malofabriky, cestu do světa a podvědomí lidí. Muž se chvilku díval se mnou, jako bývalý muzikant, co přešel k road-managerovi (jedno z mnoha období), sledoval s jistou nedůvěrou, jak to vedou. Já chápu, že se dá skloubit sen o princezně a ještě navíc zpěvačce, že to není sranda a je to náročné jak na čas, tak na soukromí, také velká zátěž na psychiku.

Ale neuměla bych si představit, že by moje dcera "pracovala" v kapele. Ano, asi se spousta peněz nacpe do cestování a přejíždění, musíte mít zázemí, aparaturu, oblečení, platit lidi okolo... Technicky vzato zase tolik si ty holky asi nevydělají, nemají z toho kdo ví jaké příjmy. Ale uznejte... v pubertě je jednoduché poslat rodiče do kšá s dobře míněnými radami a starostí, když jste nezávislí a vyděláváte. To, že nemáte tolik času na školu, je vedlejší, hlavně že to šlape.
-------

Milé holčičky, náctileté trubky zblázněné do Barbie, dětských hvězdiček v dokonalých hadrech a s namalovaným ksichtíkem, budu trapně stará a řeknu, že když se vyjadřujete "růžově" (myslím tím: "Dneška jsem še úpa supa napapinkala a pak se hodně a hodně hodinek líbánkovala še švým miláčíčkem, protože mě pušinkování úpa moc bavinká a jsem v tom úpa moc dobroušká...MuciQ"), staráte se až moc o nakupování a vaše star vylepené v pokoji, zjistíte časem, že ksicht není všechno, ani postava, že žádná dieta nestojí o zpackané zdraví a žádný make-up nedokáže zakrýt závist, manipulování, materialismus a povrchnost. Že být princeznou může být i obyčejná holka, co sedí vedle vás v lavici, ačkoli má trochu širší boky a trošku křivé zuby.