Tak, muž odjel a přijede dnes odpoledne-večer-v noci (načasování není určité). A když před deseti dny opouštěl náš pokojík, všechno bylo najednou takové prázdné a mě popadl strach, že pokud budu teď sedět na zadku s nohama nahoře, nic nestihnu a je potřeba udělat ještě tolik věcí. Kočárek jsem vyprala a ještě večer jsem si stříhala molitanové matrace do postýlky. Molitan... ještě že jsme nějaký měli, ale byl schovaný důkladně v takovém.... zaprášeném bordelu na půdě. Ještě nastříhat další 3 menší kousky na mantinel okolo ohrádky a nacpat všechno do pračky. A vyprat aspoň dvakrát.
Pračka jela ještě v jedenáct v noci. Ráno se prala ještě druhá. A zatímco se jedna várka sušila, druhá už byla suchá a já si mohla v klidu a pohodě rozstříhat jednu cejchu, abych malé ozdobila mantinel. Bylo to rychlé, stačily mi 3 hodiny a lehnout jsem si musela jen jednou na hodinku, malé se dlouhé sezení stále nelíbí. Vlastně posledních 5 dnů už nic nedělám, většinou ležím a jsem šťastná, že mám věci připravené. Alespoň ty věci, které zvládnu sama. Jako tu krásnou postýlku :-)
za nekvalitu se omlouvám, focení starším telefonem později večer je fakt hloupý nápad...
Je to vlastně až moc jednoduché. Tak strašně hloupě jednoduché. To, za co v internetovém obchodě utratíte 400-500, to se dá udělat v kouskem molitanu, starším povlečením a výsledek vás bude ještě navíc hřát u srdce. Neříkám, že kupovat věci přes net je blbost (ještě chci koupit moskytieru, takže sama v nějakém shopu nakupovat budu). Ale když máte volnou chvilku, nemáte do čeho píchnout a trpíte pocitem, že jste k ničemu a nijak nepomáháte s přípravami, je takové chvilkové posezení v křesle u šití snesitelné a zároveň prospěšné.
ten pytlíček zvenku je obyčejné povlečení na polštářek, jen jsou přišité tkaničky na přivázání. Časem se sem budou ukládat chrastítka a kousátka. Mimochodem... kapsář na hračky může stát také okolo 400,- ;-)
motiv je jednoduchý, vidět by byl při bližším pohledu. Ale i jednoduché bílé provedení vypadá dobře :-) Aby malá měla malou upomínku na babičku, kterou moc často neuvidí (protože moje matka nejspíše k nám jezdit vůbec nebude/nechce), přišila jsem k hlavičce háčkovaného motýla, kterého jsem dostala od mámy ještě před pubertou.
Návody a podrobnější foto vlastně ani přikládat nemusím, myslím, že toto zvládne každý, kdo dokáže navléknout nit (pokud nezvládáte, zkuste navlékátko) a dokáže jehlu píchnou a vytáhnout na druhé straně. Prostě jen potřebujete látku o trochu delší než je molitan, aby zbyl materiál na zahnutí. Látku si v ruce zformujete a budoucí šev umístíte na hranu (případně na střed spodní stěny), až to bude na místě, nikdo ho neuvidí, protože bude schovaný za špriclema. A látku lehce napínat, opakuji Lehce napínat :-)
A pokud se rádi nudíte a nechce se vám do ničeho riskantního pouštět, můžete si objednat celou soupravu třeba na těchto stránkách ;-)
Komentáře
Okomentovat