A já bych ti nejraději....

....dala po hlavě krumpáčem.

Tak je to tady, po dlouhé době jsme se s mužem pohádali. A po dlouhé době hlavně ze dvou důvodů. Tak především se pohádat nemůžeme, když je v cizině a já jsem s malou sama doma. To se nám po sobě (dokonce, světe div se) i stýská. A pak se nemůžeme pohádat i proto, že když zrovna náhodou doma je a začíná mě štvát, stanu se opět "špalkem", nechám do sebe hučet, nechám se urážet a více/méně to snesu. Ale i špalku se jednou utrhne ucho a kosa na kámen narazí.

Moje teta vždy říkávala, že je jen na mě, co řeknu, jak zareaguju a jak bude následný dialog pokračovat. Že se mám pokusit nebýt jen "ve vleku" a sama se pokusit kočírovat dialog, sama argumentovat a nenechat se nacpat jen do přikyvování a rychlých pokusů říct "Ale já...." a stejně rychlého umlčení. Že takové dialogy nikam nevedou, protože stejně mluví jen jeden a ten druhý nakonec nic neřekne a trápí ho to víc, než předtím. S Danem to máme vlastně ještě o trošku jiné.

---

A čím mě ten blb štve? Že jde do hospody mi nevadí, chápu, že nejvíce obchodů se domlouvá právě tam a nevadí mi, když si dá pivo. Vadí mi ale, když začne obtelefonovávat příbuzné, nebo psát svojí mámě, která na vysedávání v hospodě a "hospodské kecy" nemá náladu, hlavně po tom, co si vzala prvotřídního ožralu- bohužel Danova otce. A vadí mi i to, že na FB potom přidává ty samé plky. Vždy se nad pivem zamyslí a vždy dojde ke stejnému názoru. "Neposílejte mi žádosti ke hrám, jinak si vás smažu z přátel- Politici jsou svině a o lidi se nestarají- Jsem Čech a Islámisti mě s*rou". A pořád dokola. A nejvíc mě štve, že se schovává za Lůcu. Že to všechno dělá vlastně pro ni. Ano, mateřská je jako flusanec, co během chvilky je pryč a pak do další "výplaty" to klepeme z jeho peněz. Ano, beru, že bez jeho ježdění a platu v eurech bychom byly v háji. A tak se hájí při cestě "na jedno" tím, že "zase tak často v hospodě není a jednou to Lucinka pár hodin vydrží". Ano, vzhledem k tomu, že na pivo jde opravdu jednou za týden (tady v Čechách, nepočítám občasná posezení v Belgii a Holandsku), není se čemu divit. Ale v porovnání s tím časem, který tráví tady doma, tedy jen pár dní, než zase odjede, je i jedno celé odpoledne v hospodě moc. A že jsem si dovolila ve středu odjet na dvě hodiny na nákup Sunaru a plen a Lucinku mu nechala na hlídání? Jo, ještě se mi ženské v obchodě smály, že kdyby dítě hlídal táta, tak jdou na nákup pěšky (tedy 30min jedna cesta), zpátky pěšky, zastaví se na kafe a klidně to natáhnou na několik hodin, jen aby si odpočinuly a rozhodně by nespěchaly domů, jako já. No, to jsem asi fakt blbá.

Znáte ty hádky nechtěné a vlastně i zbytečné? Kolikrát si říkáte, jestli to má vůbec cenu, poštěkat se právě kvůli takové kravině, ale v tu chvíli vám prostě přijde, že je to pořád dokola a nahromadí se toho moc? A vlastně není ani prvotní příčinou nakonec ten správný viník, ale ten, kdo do vás pořád ryje? I u nás to začalo nevinně, navíc, se to strhlo v Matrixu na mém profilu na FB, kde tomu mělo možnost přihlížet 95 lidí, Danovi příbuzní, moji příbuzní, moji spolužáci a taky naši společní přátelé. A navíc to nezačalo ani kvůli němu. Dovolila jsem si ale postěžovat, jak to každý občas máme a děláme.

Tak jo, takže po 9tém měsíci se snižují příspěvky z mateřské (na 3.300) a doplatí se po ukončení mateřské po čtvrtém roce věku dítěte.... Nevíte někdo, jak na to ti lidi přišli? To po devátém měsíci bude "provoz" dítěte levnější? Nebude potřebovat Sunar, oblečení, plíny, krém na zadek, ubrousky..... a spoustu dalších věcí, nebudu muset prát 1-2 týdně (tedy prášek a energie), koupat (vyprázdnění žumpy+ energie)?! Jako jo, dobrý, při nástupu do školky koupíme papuče a pytlík na přezůvky a zaplatíme i příspěvek na čtvrtky a pastelky.... Ale to do té doby vymysleli prostě jak? Jestli to někdo chápete, tak mi to zkuste jednoduše vysvětlit, protože jsem debil, co nerozumí

- (- cítí se zamyšleně)

A následovalo krátké psaní s bývalou spolužačkou, která má mladší sestru (momentálně samoživitelku) a už tuto sníženou mateřskou dostává. Hurá, interakce s někým, kdo má podobný problém a tak ano, tato komunikace mi přijde i účelná a přínosná. Pak se do toho ale zamotal ON!

****

-Debil v parlamentu nikdy nepochopí náklady,ani vlastně nechce,protože mi si budeme muset utáhnout opasky,ale on nechce a nemusí- my ho dobře platíme,hajzla.

****

Jo, uznávám, že chápu, myslím si to podobné. Pro informaci- Zemana jsem nevolila, politika a směr, kterým se ubíráme, se mi nelíbí a nestydím se říct svůj názor, když se mě někdo zeptá. Ale nikomu nic necpu, pořád dokolečka jako u blbečků, když se mě nikdo na nic neptal a navíc, když si pamatuju, co si ten člověk sám myslí. Proto jsem si dovolila připsat jeho dalším poznámkám vliv piva, protože by to nemohl za střízliva snad ani vymyslet (a nedomyslet).

****

Zivime cikány,budeme živit zasrany muslimy a náš národ vymre,protože podpora vlastního národa,porodnosti a našich rodin neexistuje-respektive je ale tak malá,že je to obrácený rasismus.

****

Nereaguju, uznávám. A asi bych měla, protože mi je jasné, že nejspíš bude pokračovat. Zase píše- už podruhé, to samé, to, co píše v hospody vždy, ale tentokrát na "moji zeď, do mojí konverzace a na moje místo". Ale zkouším špalkovatět, ustát to. Ale může to zase pokazit, jako kolikrát a já si můžu vybrat. Můžu si zase myslet to svoje a jen se trápit, nebo se už nedat.

****

Drzkujete,ale co pro zlepšení situace děláte holky? Nestydím se za to že jsem rasista a dávám to vědět,nestydim se za to,ze nesouhlasím s tím co tu vládne a dávám to vědět,nesnáším Zemana a dávám to vědět,ale ve -finále, když záložní blog,tak se priposranej ceskej národ bojí připojit,jen tak drzkovat-to tady umí každý.

****

Ale dost. A fuj! Zdá se mi to moc. Jako, kdyby nevěděl, co si myslím. Jako by měl problém s aktualizacemi toho, co říkám, co mi vadí, mých názorů. Je to jako když se začne s někým bavit o muzice a narazí na interprety, které jsem poslouchala a které on nemusí. On se zarazí, otočí se na mě a řekne "Nemůžu mluvit za Janču, VÍM, ŽE /HO/ MÁ RÁDA, ale já...." A přitom jsem mu už čtyřikrát řekla a vysvětlila, že ta doba je pryč. Že ani mě už teď ten druh muziky nebere a nyní ho už neshledávám jako nejlepší, takže se na mě nemusí ohlížet. A co udělá během příštího rozhovoru o muzice? To samé, pořád dokola. A proto mi tato narážka na moje stěžování přijde jako podpásovka. O to větší. Kdyby to bylo samo o sobě, nejspíš to přejdu. Ale zase je to to samé, to, co se pořád opakuje. Tak jsem to měla s máminým manželem. Nakonec- po několika letech- jsme kolem sebe jen prošli a byli jsme naštvaní. Bez jediného slova, protože všechny naše dialogy.... "dialogy" proběhly stejně a věděli jsme, co kdo na co řekne. Jo, paráda, teď to mám se svým milovaným mužem a otcem mojí milované dcery, protože má problém pamatovat si, co si myslím a co cítím, protože mě nenechá říct,
co cítím. A dost! Jdu do boje, i když se budu chovat jako největší masochista a budu zlá. Na něho a tedy i na mě. Ale už toho mám, sakra, dost.

Tak dost! Nechápu, že sis vzal mě, když jsem "jako každej". Tak si teda představ, že jsem pča jako každej a zůstaň si, kde jsi!

No, slabý. Snažím se ještě krotit, ale jak ho už trochu znám, tak to nejspíš teprve začne.

****

Jani bylo by lepší,kdyby jsi se uklidnila a popremyslela o tom,ze je to o špatné sociální politice tohoto státu a za to já opravdu nemůžu...

****

No, fajn. Počkej, popřemýšlím....hmmm.... a víš, přece, co si myslím! Víš, že nesouhlasím s volbou prezidenta, volila jsem toho druhého, nesouhlasím s Babišem a myslím si o tom přibližně to samé, co ty. Tak proč, sakra, na mě dorážíš?! A i když to vím, tak co s tím jako nadělám, když "popřemýšlím o sociální politice"? Je v prdeli, sláva, to jsme zjistili novinku. Štve mě najednou toho moc. Nahromadilo se to. Ty věci, co jsem kolikrát chtěla říct a neřekla, protože jsem špalkovatěla a netvrdím, že to bylo dobře. Ale říkala jsem si, že se za a. ke slovu nedostanu a za b. stejně si budeš povídat svoje. A protože mi to vadí, napíšu to všechno hezky od začátku.

A víš co? Tyhle kecy nad pivem mě od tebe vždy baví. Vždycky jsou to reakce a komenty typu: neposílejte mi pozvánky ke hrám+islámisti jsou zlo+politici jsou zlo+všichni jsou zlo. Tak si třeba představ, že tebe to sere jako mě, jen jedinej rozdíl mezi náma je ten, že to necpu každýmu, ano, občas si postěžuju.... a co jsi zatím udělal ty? krom podpisu petice za korunu jako já ;-) Ať napíšu cokoli (v původním statusu jsem psala "pokud to někdo chápete, tak mi to zkuste vysvětlit"), stejně tvoje reakce bude tvůj pravidelný repertoár islámisti jsou hajzlové-politici jsou hajzlové- a vysvětlení stejně žádné.

A začala už přestřelka, za kterou na sebe nejsem hrdá, ale která být musela. Vím, že nemusela- uznávám. Kdybych držela hubu a zase nic neříkala, nebylo by se to stalo a veřejně (před 95 lidmi) bychom se neporafali (nenapsala jsem, že měl narozeniny, co? No, měl). Ale mám toho právě dost. A stejně to nic neřeší. On dřepí v hospodě, já s malou doma, stíhám u toho uklízet, žehlit, krmit a připravit koupání. On za mnou může přijít domů a všechno si se mnou v klidu vyříkat. Já za ním nemůžu, nechceme ani jeden tahat malou do zakouřené hospody. Takže to je 1:0 pro něho, já můžu maximálně štěkat na síti. A kolikrát mi na začátku společného života říkal, že kdyby byl na mě zlej, mám mu dát facku, že mi ji nevrátí, ale zkusí se zamyslet, co se stalo. Já mu ji nikdy nedala, nedokážu vlepit pohlavek někomu, kdo mi ho nevrátí, ale teď na to mám náladu. A nemůžu, do hospody nedosáhnu. Zkouším něco jiného. Zkouším mu nadávat, aby pochopil, že to normálně nedělám, snad se touto "léčbou šokem" dovtípí, že se děje něco jinak a asi proč (ano, máte správné tušení.... nedovtípil).

****

-Fajn jen mi to nandej,to se mo líbí-ale jen tak mimochodem,Ja svůj názor. verejne říkám.

(Fakt stojím o to ti něco nandávat ;-) já chci, aby ses zastavil a poslouchal. Neštěkal. Ne ti cokoli nandávat.)

proč jsem nereagovala po tvém prvním komentáři? *moment překvapení* protože prostě nemám co říct, protože bych zase psala, co říkám vždycky a na rozdíl od tebe mě nebere vést s tebou stejné dialogy... jen mám tolik úcty a slušnosti vůči tobě, že nic nemažu. taková jsem kráva si představ. No, to teda toho hodně změníš tím, že píšeš/říkáš svůj názor. "ok, známe, dík za info" kdybys mě poslouchal, znal bys můj názor ;-) nemluvím ultrazvukem.

-Ok. Mam takový pocit,že bude lepší když zas odjedu.

(Jo, jasně... Zase se vypaříš a nebude tě zajímat, co cítím, jak mi je a budeš mít dovolenou- sice pracovat tvrdě rukama, ale dovolenou ode mě a malé)

hele, to se rovnou rozvedeme, ne? nebudeš muset jezdit *sarkasmus Sheldone* :-D stačilo by někdy mi věnovat pozornost místo vyhrožování a zdrhání.

****

Dál je to hnusné, kousavé. Vlastně mu vadí, že to řeším tahle veřejně. Já na rozdíl od něho mám tuhle debatu přístupnou pouze pro přátele, on má úplně všechno veřejné- fotky, komentáře, videa, profil celý přístupný komukoli. Jo, hele, proč ne.

****

-Nic neslavim,není co,jen jsem řešil práci,ale dík žes mi dala důvod sedět u piva. a teď mi dej pokoj. Nadavej si sama.

(Jo, vím, chytrej, že řešíš mimo jiné i práci. A sorry, ale budu hnusná. Doufám, že tě to probere (ano, samozřejmě neprobralo.))

:-D dceři vyřídím

-Co to na mě skousis,citove vydírání-neser mě,stačí že mě sere magor. (jeho otec, pozn.)

zkontroluj si SMSzprávy, psala jsem v 16:34, že tě hodinu hledá a v 17:28 jsem tě opravila, že se nejedná o souseda, ale o Lůcu ;-) hele, možná jsem kráva, ale trochu znát bys mě mohl.

****

Hele, chlape, fakt moc a moc mě teď vytáčíš. Ani nemáš ponětí, jak moc. Že tě vydírám? Chudáčku. Tobě se během tvojí práce po malé stýská, ale já jsem ta, co jí musí vysvětlovat, že tatínek není doma (ještě jak tatínek říká- kvůli a pro ni, ale chápu). Ta, co jí nosí po pokoji a všude možně, protože tě hledá. A nerozumí, proč tam nejsi. Až po několika dnech se s tím srovná. A ty to nevíš, protože se se mnou o tom nebavíš. Proč bys měl. Jo, já pochopím, že jsi šel do hospody a proč. Ale ona ne. Ona se zase po hodince po tvém odchodu bála, žes od ní zase odešel a plakala. Ani medvěda nechtěla. A co jí mám říct? "Neboj se, tatínek je jenom u piva?" Mám jí povídat, že tatínek šel řešit práci, ale jak jí mám vysvětlit, že ji tatínek už nějakou dobu neřeší? Že tatínek je raději v klidu sám v druhé místnosti v hospodě a naváží se už nějakou dobu do mámy? Si děláš srandu? Ty mě budeš povídat o citovém vydírání? Jo, nedávno jsem ti řekla, že ti tvoje cestování za prací závidím, ne, protože se "podle mě snad flákáš", ale proto, že nejsi tady s ní. Vidět ji, jak je nešťastná, jak se trápí, že tu nejsi a být pořád ta zlá, co jí stříhá nehty, vytahuje hadičkama nudle, nosí k doktorovi na očkování a dělá všechny ošklivé věci... Proto ti závidím, že u toho nejsi 24 hodin denně. A ty mě potom ještě řekneš, že tě citově vydírám? Jsi zešílel? Co ti nalili do piva?

****

-Právě,že tě znám.Co si o mě myslíš,že jsem na kaši,do teď jsem nebyl,ale budu a už nepíš. P.S. Já se nesnizil k urazkam,proč ty?

(Aha, nepochopil to...)

Já se nesnížila jako první k osočování, proč ty? co ti dalo to, že se do mě a Páji navezeš a sám se cítíš jako osvícenec? Lůcu proti tobě nepoužívám a nepoužiju, asi jsem na to dost blbá a přijde mi to prostě nefér vůči ní (neříkám tobě, cíleně píšu vůči ní). Teď s tebou Kamil není, neměl bys čas psát, tak nedělej, že ti dávám důvod tam dřepět ;-) nikdo ti doteď nebránil v návratu... psát sem jsi nemusel, mohl jsi mi to říct "live" doma. Takže ne, mě svoji nepřítomností netrestáš, celkem zbyt
ečně útočíš na Lůcu a sebe.

*můj profil, moje pravidla* vlastně ano, myslím... od tvého druhého komentáře si to vlastně myslím, protože nevím, co by inteligentního, milujícího chlapa jako ty mohlo dovést k tomu, že na mě začneš bezdůvodně útočit takže ano, myslím

*jinak by samozřejmě bylo vysvětlení, že buď nejsi inteligentní, nebo nemiluješ takže opilost by v tomto případě byla asi tím nejlepším vysvětlením.

****

Jsem v ráži. Uznávám. Já nezačala útočit a pokud to nevidíš ty, fakt nevím, kdo z nás je tady mimo. Jo, nakonec jsi mě sice nazval jako ubohou a já ti do zpráv napsala, že ti nesu do dílny spacák a polštář, kdyby sis chtěl hrát na chudáčka, ale fakt jsi mě štval. A ještě víc dneska ráno.

Ano, uznávám, že histerický pláč a křik malé mě dohání k šílenství, hlavně, když nemůžu hodinu přijít na důvod. Ano, to potom mám kolikrát chuť to ukřičené dát pryč a zmizet. Jo, mám, uznávám. Protože dojdu k názoru, že ani ona sama neví, proč vlastně brečí. Tak ji položím do postýlky a jdu si uvařit kafe. A kolikrát po mém příchodu přijdu ke spícímu dítěti. A ano, vím, že tobě moje váhání a "drastické" zmizení v kuchyni vadí. A že "mě teda toleruješ". A mě zase vadí, miláčku, že když se zlobíš na mě a ani se na mě nechceš podívat, nepodíváš se ani na malou, co mi ráno sedí na klíně a natahuje po tobě nadšeně ruce. Ani se neotočíš. Ani nevíš, jakou měla radost, když jsem ji ráno pokládala mezi nás do postele, jako každé ráno. Radostí se začala chechtat, že tam jsi, že jsi konečně přišel a vrátil se k ní. A ty se ani neotočíš a ráno ji ani nepohladíš, když ji mám na klíně já. Blbče. Nebylo to poprvé, cos jí to udělal a ona nechápala proč.

Kolikrát už si říkám, že pokud bych od tebe jednou měla odejít, kvůli takovým hádkám, jako byla ta včerejší, bych to snad i udělala. Ano, byla na jednu stranu zbytečná, a na druhou stranu byla potřeba. Jen to ještě nevidíš. Jen mě stále neposloucháš, protože bys na to musel zůstat doma a se mnou mluvit, v klidu. Jo, malá nás oba změnila. Ona ale nesmí být zanedbávaná, protože ji mám na klíně a já ji nepoužívám proti tobě jako závaží, kvůli kterému nesmíš z domu. Ale mysli, prosím tě. Ani nevíš, jak moc mě zraňuješ a jak moc mě bolí to, že musím na tebe být potom sprostá. Jo, asi ta facka by byla jednodužší, ale neumím se k tomu postavit jako chlap(ice). A nebylo by jednodužší se spíš nehádat a mluvit spolu?

A co víc... i kdyby se jednou stalo, že bych si vážně našla bydlení jinde, odešla od muže, kterého miluju víc než kdy koho, našla si rychle práci a žila bez hádek s tebou... odešla bych od ní. A nebo si vyberu, že zůstanu s ní a s tebou, jen budu muset přečkat další a další hádky, ale s ní. Povídej mi o citovém vydírání. ;-)

******

Co z toho plyne? Lidi, můžete se hádat a nemusíte. Můžete vést dialog a účastnit se ho, ale také můžete být jen ve vleku, kývat hlavou a myslet si něco o zadku. Můžete se nechat převálcovat a nakonec vám bude ze sebe špatně, ale také se můžete konečně sebrat a zkusit se nějak zapojit. A já vám ale nedokážu říct, co je z toho nejlepší. Mě to nějak nejde ani jedním způsobem.