Proč maminka nechodí do kostela?

Moje malá Lůco, je to tak. Maminka do kostela nechodí, nechodí ani jednou za rok na Půlnoční mši. A naštěstí mě za tuhle věc neodsuzuje tolik lidí jako za moji upřímnost- přece jen, lidé na vesnici jsou dodnes zvyklí na svoje tradice a svoje rituály, toto je, naštěstí, jedna z věcí, která na mě vadí jen málokomu. Ale pokud by se ti za to měly děti ve škole smát, zasloužila by sis vysvětlení, tak ti půšu i tento článek. Nevěřím v křesťanského boha.

Možná, že náš život něco většího ovlivňuje, ale rozhodně bych tomu neříkala bůh. Už jen kvůli jeho reputaci. Především se na boha shodily hrozné věci, v jeho jménu se zabíjelo, tolik věcí se nakradlo a vydrancovalo. Vem si jen, kolik lidí se bohem zaštiťují, ale když si přečteš- můžeš, chceš-li- Bibli, zjistíš, že je plná božích trestů, trápení božích následovníků, zabití jeho syna, pronásledování jeho učedníků, rozdělení na hodné a zlé v Armagedonu. Křesťané i Židé se jí ohánějí, ale pokud se tak hrdě k ní a skutkům v ní popsaných hlásí, je to smutné. A jejich bůh je věčně naštvanej a věčně trestá, věčně posuzuje, jak hodný kdo byl. A aby té poslušnosti dosáhl, vyhrožuje smrtí. Lucinko, to je důvod, proč neuznávám funkci boha- tedy aspoň toho křesťanského a židovského. A papežové se zasadili o křižácké výpravy i posvěcení Hitlerových akcí.

zábavný fakt: Eva poznala, že je zlé neuposlechnout boha AŽ POTOM, co ochutnala zakázané ovoce ze stromu Poznání dobrého a špatného.

Poučení z Bible: Bůh miluje vmanévrování člověka do zatracení a potom hrát totálně překvapého, když to zabere.

---

Pro mnoho lidí je víra v boha lék na všechnu bolest. Když se jim nedaří, modlí se. Na sociologii (předmět, který jsem měla ve škole o psychologii davu) jsme dělali jedno cvičení. Při hromadné autonehodě byli v ohrožení života různí lidé, ale byl jen omezený počet sanitek. Byli mezi nimi: samoživitelka-matka dvou dětí, kněz, důchodce, 30ti letý muž, těhotná žena, starší žena s rakovinou. Měli jsme si zahrát na velitele zásahu a naložit lidi do sanitky- vlastně si zahrát na boha a rozhodnout o jejich životě a smrti. A skoro všichni vybírali z možností matku dětí, mladého muže, těhotná. Když se nás učitelka ptala, proč nikdo nenaložil kněze a proč se nikdo ani nezajímal o jeho věk, někdo odpověděl, že "Jeho zachrání bůh a víra." Ano, dost lidí snáší zlo ve svém životě díky němu, díky modlitbám. Já ale nejsem o nic horší, že svoje chyby nesvaluju na imaginárního panáčka v nebi. Vím, že si za svoje kopance můžu sama a je jen můj problém, když se mi některé věci vrátí. Na to, abych se poučila, nemusím prohlašovat, že "bůh mě učí být lepší, když na mě sesílá tuto zkoušku." A narazit v životě na blbce, který naopak zkomplikuje žvot tobě, není zase až tak těžké, berunko.

A až jednou někdo tvůj život opustí a umře, možná uslyšíš, že "Teď je mu dobře, protože je už v nebi." Zní mi to, jako kdyby mu tady na zemi bylo ty roky špatně a vyhrál vlastně jackpot v Sazce, když za odměnu mohl vypadnout a odejít do lepšího- na nebeskou Havaj. A pokud něco takového je schopen říct někdo, kdo se netají svým blízkým vztahem k bohu, je jeho bůh (a on samotný) jen ironickou skořápkou plnou záště. Suchar, který si život v odříkání radosti užívá a je celý život vlastně mrtvý. Život tady není trestem, který by musel být těm hodným lidem proplacen rájem a nebem. To, že žiješ a zasáhneš do života mého, tatínkova... To není pro nikoho trest. Život s tebou, tvým tatínkem- to není trápení. To je velká radost. A žádná pomyslná věčnost v nebi by ji nedokázala vyvážit. Ano, lidé bývají nemocní, mohou mít bolesti- ale rozhodně se netrápili, když s tebou prožívali okamžiky plné slunce, větru ve vlasech, úsměvů. A nezapomeň, i ty jejich nepříjemné chvíle byly krásnější díky tomu, že byli s tebou. O samotě je všechno desetkrát horší a TO je opravdové utrpení.

s čím maminka sympatizuje možná poznáš už podle fotky jedné z mnoha jejích oblíbených kapel :-) Skyforger- pagan-metal, muži v kyltu, krásné melodické skladby s texty o přírodě, lidových tradicích, slavných hrdinech a válečnících :-)

A co si tedy maminka myslí? Víš, každý svým způsobem v něco věří. Někdo tomu říká bůh, někdo Osud. Někdo má Přírodu a někdo prostě věří i jen v to, že zítra bude ráno a vyjde slunce, které večer opět zapadne za obzor. Fanatismus, který doprovází u mnoha lidí víru v jejich boha, je nebezpečný- a to ať se jedná o jakoukoli skupinu lidí. Každý má právo a svobodu věřit si, v co se mu chce, co mu přijde nejpřirozenější. A je to věc každého, nikdo nemá právo za nic tě odsuzovat. Máma s tátou uznávají sílu přírody, vzdávání úcty a vděčnosti vzduchu, který nás drží naživu. A možná trochu obdivujeme původní pohanské zvyky a tradice- severské bohy. A ty, moje malá Lucinko, můžeš přijít, s čím si budeš přát. Budeš-li chtít jít do kostela, můžeš. Pokud si budeš přát moji přítomnost, zeptej se mě. Není nic, o čem bychom spolu nemohly mluvit, není nic, za co bych se ti smála. Já budu vždy tvoje hrdá máma a ty ke mě můžeš kdykoli přijít, když si budeš přát.

"Učit děti, že se jim stane něco špatného, pokud nebudou věřit tomu, čemu věříme sami, je ZNEUŽÍVÁNÍ DĚTÍ" (neváhala bych to označit dokonce za znásilňování dětí)