Slavní a neznámí

Byla jsem tehdy ve třeťáku, hodina angličtiny už nebyla takovým mučením, ale stejně jsem lépe rozumněla než mluvila. Povídali jsme si a během toho se dostávali k novým slovíčkům, téma bylo "Vězeň, soud, právo". Celkem netradiční, přesto bylo na nás, abychom se pokusili odpovídat na otázky, konverzovat, rozšiřovat obzory. Učitel se mě zeptal: "Znáš nějakého vězně?" "Znám Václava Havla." "Paráda. A nějaký další? Třeba někdo z jiného státu?" Napadlo mě jméno, jenom jméno a absolutně nic víc jsem o něm netušila. Jen že bývá v křížovkách pod nápovědou Vězeň z JAR. "Nelson Mandela?" "Ano, skvělé. Tady má někdo rozhled. A proč byl vězněn víš taky?" Tak, je to v loji. Jenom proto, že luštím křížovky, ale zatím bez zájmu o tyto záležitosti, v této části světa. "Něco někomu provedl?" Ano, ptám se. Nemám páru.

Touto historkou se nechlubím, ale celkem to ukazuje dost věcí o vnímání puberťáků (ano, moje puberta totiž měla možnost začít později). Poslouchají, zapamatují si jméno, že s něčím nějak souvisí (v mém případě Mandela- vězeň) a pokud to neupoutá jejich pozornost více, pamatuji si pouze tuto krátkou informaci. A jak jsem názorně ukázala, občas neváhají tento postřeh použít.

(zdroj)

Politický vězeň a také prezident JAR

---

Čím to je? Protože mě něco v jisté chvíli nezajímá tak naléhavě, abych se zajímala více a důkladně? Nebo proč použiju částečnou informaci, zkreslenou neznalostí?

Já vlastně odpověď na tyto otázky neznám. Ale vím, že i teď se nezajímám o všechno. Že moje zájmy se časem mění a posouvají dál. Nebaví mě totiž pořád sledovat to samé, ačkoli jistá témata budou vždy už mojí srdeční záležitostí. Já jsem už opatrnější, protože ten můj trapas ve škole s Mandelou mi dost nabil nos. A jak jsem se styděla, když jsem si přečetla víc. Ale vím taky, že podobný problém má dost mladých zajíců a zaječic. A zatím jim to nevadí.

Víte, předsudky mám, ale většinou vůči konkrétním lidem na základě zkušeností (ano, a je to jenom moje věc). A lidi podobného typu pouze opatrně sleduji a hodnotím až po čase. Zkouším se vyvarovat podobným kopancům, jako tehdy a taky vím, že nemůžu házet všechny do jednoho pytle. Ale opatrná být můžu, to mi nikdo zazlívat nemůže ;-) Jen je mi líto, že ne všichni to vidí jako já. A že si někdo někoho spojí jen v jedné souvislosti. A ještě se tím hrdě chlubí na síti, ve škole. Tak se nemůžeme divit, když posloucháme prohlášení, že Bob Marley byl vyhulenej zpěvák, John Lennon se nechal fotit nahý s nějakou Asiatkou a Martin Luther King byl pobožný černoch, co zfanatizoval (jako Hitler) davy lidí.

(zdroj)

Bob Marley nejen, že kouřil trávu a zpíval reggae, ale také bojoval za lidská práva a vyzdvihoval jedinečnost každého člověka.

(zdroj)

John Lennon se s manželkou Yoko Ono sice nechal vyfotit nahý, ale znát ho můžete jako muzikanta, malíře a politického aktivistu. Takže s péčkem to nemá nic společného ;-)

(zdroj)

Ano, byl to kazatel, ale také nositel Nobelovy ceny za mír. A ano, následovaly ho davy, ale hlavně proto, že si přál svět spravedlivý vůči všem, bez rozdílu barvy pleti.

ZNÁTE DALŠÍ OSOBNOSTI ZNÁMÉ HLAVNĚ V JINÝCH SOUVISLOSTECH?

STALO SE VÁM NĚKDY PODOBNÉ ZAŠKOBRTNUTÍ?