Stačí používat "selský rozum"

Když máte pocit, že to lidi kolem vás dělají až zbytečně složitě a blbě. A ještě navíc je vám to blbý říct na plnou pusu.

****

Že jsem náplavou, to je tady už rozšířený fakt a tak mě skoro nikdo nebere vážně. Navíc jsem si vzala sice syna starousedlíka, ale pro změnu to je vyhlášený místní trotl a jako jeho snacha jsem skoro na úrovni vzduchu. Jednu dobu mi to i vyhovovalo. Nikdo nic po mě nechtěl, drby místních stařenek mě dožíraly asi jen první půlrok a pak jsem přestala být populární a veřejně propíraná. Před několika měsíci jsem se ale začala více zabývat věcmi, které se mě týkají bezprostředně a nejen mě. A nechtělo se mi. Nechtělo se mi dělat zbytečně zle. Ale taky ne zbytečně komplikovat.

V tuto chvíli se musím znovu pochválit, že jsem se nechala o telefonní číslo ukecat od fakt skvělého muže, který bez váhání řeší nepříjemnosti místo mě. Nestresuju se, nenervuju a já nejsem za tu špatnou, když mu ukážu problém, argumentuju a logicky vysvětluju. A protože se tentokrát jednalo o dětské hřiště, na které si chodí hrát i naše dítě, jako truhláři mu stačil letmý pohled a viděl výčet věcí, které byly špatně. Ani moje vysvětlování nebylo potřebné.

****

Víte, časy se změnily. Nevím, jak to bývalo na vesnici a za komunistů, ale nevěřím tomu, že by to bylo výrazně lepší než ve městech. Dokonce mám pocit, že způsoby starší generace a těch, co s ní musí vyjednávat, jsou stále stejné. To, že mi starostlivá sousedka čumí do talíře a radí, jak si mám vychovávat dítě, to pominu jen se zvednutým obočím. Za těch několik let jsem vypozorovala pár věcí:

---

Kšefty se dělají v hospodě. U piva. Seženete tak meloucha i levnější cihly, které tady má u baráku snad každej a za 2,-/kus máte materiál na opravu patra. A když potřebujete krmení pro slepice? Zajděte za klukem, co o sklizni jezdí s kombajnem, nemá problém zašít si stranou celý pytel ječměne nebo žita. A za drobný na pivo je to vaše.

Když na někoho něco víte, nezapomeňte připomenout. Podpásovka, kterou moc neberu. O účinnosti nepochybuju, ale říkám si, že pokud máte argumenty a logiku na svojí straně, proč mít ještě jednu špinavou páku?! Manžel by teď zkusil oponovat, že já se s těma hovadama v hospodě bavit nemusím, ale on je rád, když to má z krku rychleji. Holt, věci vyřizoval doteď on.

Nikdy o nikom veřejně neříkejte nic špatného, na vesnici jsou všichni příbuzní. A navíc, pokud z pusy vypustíte A, někdo si k němu přidá B, C přidá další v řetězci a za D vám někdo úplně cizí rozbije hubu. Jenom proto, že on je bratranec. Smůla, každý si pamatuje, kdo to řekl jako první.

Jdi cestou menšího odporu. No a taky drž hubu a krok, to je nejspolehlivější způsob, jak si nenechat rozbít čelist. Jako by se nic nezměnilo. V reálu to může vypadat tak, že pokud si myslíš, že starosta je debil, bav se s místostarostou a on se o to postará. Nebo ti alespoň řekne, že to je hovadina. A nebudeš vypadat před blbečkem starostou jako ještě větší pako, než jsi.

****

Přesně tak to udělal můj muž. O starostovi sice vysoké mínění má (spolupracovali spolu ve Strojmetalu a jako ing. nemůže být blbý), ale nechce se tahat na úřad v úředních hodinách a spíše jedná v hospodě (viz. č. 1). A když potkal místostarostu v civilu v hospodě, předložil mu svůj návrh. Že by trčící vruty nad mostem u vchodu do domečku upiloval pilkou, ale potřebuje povolení kvůli čumilům. Sám, zadarmo. Než si o to nějaký dítě rozbije hlavu a obec jako zřizovatel bude mít průser. A že by se zadarmo stal údržbářem a v létě příští rok všechno obrousil a přetřel tou speciální "dětskou" barvou, co je tak šíleně drahá. Zadarmo, jen za vyvěšení reklamní plachty na plotě, že to dělá on, aby se mu popř. mohli ozvat i jiní opravychtiví rodiče.

Pokud jsem předtím málo vysvětlila, jak se tady lidi dívají na mě, mého tchána a celkově na tuto větev Doležalovské rodiny, nepochopíte, jak složité je pro dědice poloviny DNA toho blbouna vyjednávat s někým, kdo tu má nějakou moc. Když přišel domů, naštvaně mi práskl dveřmi před nosem, že teď ne. Později v klidu vyprávěl, jak měl pocit, že kdyby s tím návrhem přišel kdokoli jiný, bylo by mu vyhoveno. Ale jen proto, aby náhodou nedostal další kšefty, byl odpálkován zjevně smyšlenou výmluvou, že na to mají specializovanou firmu, že to musí dělat pouze firma, která to tam postavila a není to starost obce, ale ČEZu, protože hřiště bylo dotováno z jejich nadace. Hovadina.

Vyzbrojena textem ze stránek ČEZu v paměti, fotodokumentací, že se dodatečné opravy provedly a rozhodně ne původní firmou, jala jsem se napsat e-mail na adresu obce a přiložit několik fotografií. Ovšem, nikdo neodpovídal. Muž mě prosil a přemlouval, abych to nechala. Že si tam nemusíme chodit hrát. A hlavně nemám křičet, protože z toho bude mít zle, kdyby ho někdo potkal. Z odpovědi, že záleží jen na tom, jak velkého idiota ze mě zkusí dělat, nadšený nebyl.

****

Je nutné nechat si kálet na hlavu? Když se ani po X týdnech nic neděje? Nejsem úplně zběhlá v tom, jak se na vesnici vyřizují záležitosti a z toho mála, co vím, nadšená nejsem. Že polovina věcí z předešlých mouder mi přijde jako hovadina, to nezměním. Lidi nezměním. Dělám věci sice jinak, ale pokud chci něco změnit, proč jít za místo-něčím? Tak za starostou. A proč nutně mimo úřední hodiny? Aspoň mi nemůže prásknout dveřmi před nosem, že nemá čas. Proč složitě tancovat podle vesnické etikety, tahat za páky a nepokecat si rovnou s tím, kdo může věci posunout a předložit zastupitelstvu? Teta Květa mi starostu popisovala jako tlustého slizkého blbce, co má hodně rozvětvenou rodinu. To se tady považuje za rovnítko moci téměř božské. Já ho neznám, v obchodě za kasou jsem potkala lidí mraky a nevím, který z nich byl on. Proto se ho nebojím. Ještě.

****

Přišla jsem včera na úřad. Sekretářka se na mě podívala a já jí hlasila: "Dobrý den, chtěla bych si s někým popovídat o hřišti." "Pojďte dál, paní Doležalová. Váš mail nám přišel, fotografie máme také a pan starosta bude za okamžik hotov s paní před vámi. Posaďte se mi sem, prosím." a ukazovala na židli. Docházelo mi víc a víc, že je to tady. A že jsem možná v tom e-mailu byla zbytečně prudká, protože sekretářka to nesporně četla, ale byla naopak velmi příjemná. V tom mailu jsem popsala podstatu mužova rozhovoru s panem místostarostou, jeho návrh i moje výhrady vůči zařízení, které podle mě nevyhovuje potřebám a jsem ochotna jim vše názorně ukázat přímo na místě. Možná jsem trochu ujela do nepříjemného tónu a tak jsem se hned po vstupu do kanceláře starosty omluvila, že jsem byla trochu příkrá, ale byla jsem především nazlobená někým, kdo tu s námi není.

Nevypadal tak, jak ho teta popsala. Tlustý možná, ale očividně ho zná jen v blbém rozpoložení. Argumentoval logicky, já taky. Že opravy na eurohřišti může provádět jen osoba s certifikátem o poučení nebo proškolení v této oblasti, to je samo o sobě logický fakt, kterým můj muž ned
isponuje. Že hřiště každý rok prochází kontrolou a získává potvrzující razítko, že může být další rok využíváno, to je taky celkem jasné. Spíše se divím, že tato kontrola proběhla během prázdnin i se všemi nedostatky, které jsem jim vyfotila. A razítko dostali. To měli kliku. Ovšem si před kontrolou najali firmu, která se měla postarat o opravy a ta si naúčtovala 20.000. O běžné závady se stará pan S., který má mimo jiné na starosti celkově pořádek a zeleň obce. Což o to, on zamená ulice dobře, ale pokud nezahladí po řezu konec laťky na most a nechá tam trčet třísky, pochybuji o tom, že má nějaký certifikát o eurohřištích. To se totiž učí už na výučním oboru truhlářů, jen s běžným dětským hřištěm bez eurohovadin. Ohledně vrutů trčících nad vchodem do domečku, kde je štěstí, že se nikdo nezranil, si starosta není jistý, kdo to tam zvoral. Pan S. dostane za úkol to uřezal pilkou a pokud se prokáže, že to podělala ta drahá firma, bude platit, protože jsem jim to vyfotila a s touto fotografií se budou ohánět.

****

Poučení:

Pokud budete dělat vždy podle toho, co je běžné ve vašich končinách, může se stát, že vám budou před nosem zavírat dveře. Nebojím se ale risknout nic, pokud to bude k dobru.

Je zvláštní, když jen obyčejná ženská vidí věci lépe, než ti povolaní.

A nevidím důvod, proč mlčet, když mám pravdu. A vím, že ji mám.

Starosta může být i příjemný. A v podstatě neřekl ne mužovu návrhu. Jen to bude vyžadovat certifikát o eurohřištích. Tedy nějaké peníze stranou na zaplacení kurzu a razítka.

Nespokojte se s věcmi hned po prvním zádrhelu. Pokud dobře argumentujete a myslíte hlavou.