Rozhodla jsem se pro krátkou zprávu těm, co tvrdí, že nemají čas na dobrodružnou aktvitu. Dlouho jsem si říkala, že mi kromě složenek poštou nic nechodí. A vlastně se necítím dobře, kdykoli mám kolem schránky jen projít. Proto jsem se rozhodla, že je čas na změnu a měla bych být původcem změny pro změnu já.
Postcrossing nejspíš vznikl jako projekt proti sociálním sítím a komunikaci 21. století. Návrat k pohlednicím a psaní rukou. Napsat pohled třeba do Španělska. Včera večer jsem se rozhodla a zaregistrovala se na stránky. A před chvílí jsem klikla na možnost odeslání prvního pohledu. Vylosovalo mi to první adresu. Brazílie.
V pondělí mířím na poštu. S vypsanou pohlednicí a identifikačním číslem zásilky v rohu. Po zadání čísla pohlednice do kolonky odeslaných a následném potvrzení čísla příjemcem, bude i moje adresa přidána do losování. A potom i mě budou chodit pohlednice. Různé. Třeba s obrázky míst, kde jsem nikdy nebyla. Nebo třeba jen s obrázkem místo zprávy. Ale bude hned o důvod víc těšit se na další den. Server mi navíc sčítá kilometry, které moje pohledy vykonají.
A slova opět budou mít svoji sílu a budou hřát.
postcrossing je super, taky posílám pohledy :)
OdpovědětVymazat[1]: Doslechla jsem se o tom náhodou a docela dlouho mi to leželo v hlavě. Ale říkám si, že to není vůbec špatný nápad S prvním pohledem ve schránce to určitě rozjedu naplno
OdpovědětVymazatViděla jsem o něm pořad v TV. Má jednu malou chybičku, je nezbytná znalost AJ...
OdpovědětVymazat[3]: Ten pořad jsem viděla taky a vlastně od té doby mi to leží v hlavě. Angličtinu mám v podstatě primitivní, 4 roky základů na střední škole a několik let překládání písniček. I proto je to pro mě výzva
OdpovědětVymazat