Jako malá jsem neměla prázdniny moc ráda. Myslím ty letní. Protože měly pořád podobný scénář, nakonec i průběh. Těšila jsem se, to jo, ale stejně tak jsem se v srpnu těšila do školy. Školní rok taky měl podobný scénář a průběh. Vlastně to teď zní jako strašná nuda. A je to celkem jedno, protože moje školní léta jsou dávno za mnou.
Mám pocit, že jsem si jednotlivá roční období začala užívat až po škole. Když jsem začala chodit do práce, kdy jsem paradoxně neměla příliš času, ale asi jsem se začala dívat víc a lépe. Nebo jsem se dívat chtěla? A úplně nejvíc mě roční období a jedinečnost jednotlivých měsíců dohnala až tady. Je tu totiž krásně. Pořád. A léto s sebou nenese už jen tu pachuť prázdnin, které mohou dopadnout stejně jako loni. Je najednou hodně práce, hodně vymýšlení a řešení.
Bezové květy (asi 70-100ks) nechat louhovat ve vodě s citronem, přecedit, vodu v hrnci smíchat s cukrem a nechat vařit. Já nechávám vařit více (1-2 hodiny), mám ráda, když sirup neteče jako voda, ale je "medovitější" a krásně nažloutlý.
Celá sezóna začíná černým bezem, kdy musím kouknout pořádně do skříně a najít si vhodné skleněné lahve. No jo, beru to obvykle tak zeširoka. A jako by to nestačilo, celé léto se točí kolem té samé skříně v kuchyňské lince. Jahody, třešně, meruňky, červený rybíz, letní jablka a švestky se špendlíky. Všechno možné vypeckovat, zamrazit nebo zavařit. Šílenost. A do toho každým rokem zjišťuju, jak moc mi roste dítě, které jeden rok vše sledovalo z chodítka a vesele si trajdalo po kuchyni. Dnes se mi motá pod nohama a škemrá po mě kuličky rybízu do pusy, za rok mi bude nejspíš pomáhat s umýváním sklenic před jejich naplněním. A v chodítku bude příště trajdat to druhé, které mi také bude připomínat, jak rychle stárnu a jak rychle běží čas. Nejen, že běží tak rychle, jak rychle dozrávají poslední hrozny rybízu na sluníčku... Čas je totiž mrcha, co se nezastaví. A co se umí připomenout.
Chvíle, kdy neběhám kolem ovoce, ale dítě běhá kolem mě :-) A čas ve stínu pod jabloní utíká taky jinak- velmi rychle.
Jako malá jsem měla léto radši než teď. Tehdy jsem byla obklopovaná přáteli a z toho jsem se těšila každý den.
OdpovědětVymazat[1]: V dobré společnosti vždy utíká čas mnohem rychleji A je nezapomenutelný.
OdpovědětVymazat