Miluju to očekávání, když si zamluvím knížku, nožem opatrně otevírám zalepený balíček a když ji mám poprvé v ruce, přemýšlím, co asi bude uvnitř. Jestli mě to bude bavit na začátku, opadne můj zájem v půlce nebo vydržím navnaděná až do konce. Nebo pochybuju, jestli to vůbec zvládnu přečíst, protože času také příliš nemám. A já trubka si vybrala něco, co má přes 300 stránek...
Holky z Megaknih byly nadmíru štědré a povolily mi knížku, která pro mě je něco extra. Nejen proto, že v srpnu mám narozeniny a opět si nejspíš žádný dárek nekoupím, takže Anders je jedno splněné příní (a asi i jediné). Také jsem stále nadšená z nedávného seznámení se Stoletým staříkem, který byl po dlouhé době první knihou, kterou jsem dostala do ruky. A nejen, že můj zájem vydržel až do jeho konce, dokonce rapidně narůstal. Zjištění, že v červnu vyjde novinka od stejného autora, mě dohánělo k záchvatům blaženosti srovnatelným s extází, když mi Lůca nesní celou čokoládovou tyčinku, ba mi dokonce nechá kus tak na dvakrát do pusy. Děvčata ani nevěděla, jakou radost mi udělalo, když Anders dorazil zabalený v úhledném balíčku a já si ho mohla vzít s sebou do postele, když Lucinka po obědě vytuhla na (dokonce) tři hodiny.
Nerada prozrazuju zápletky a budu se o zachování tajemství snažit i tentokrát. Co mohu říct určitě, že mi hlavní zápletka přišla jako z vtipů "potkají se tahle kněz, rabín a ateista v hospodě". Tentokrát se potkaly také svým způsobem podobné charaktery, přesto mě překvapily. Potkal se totiž recepční (který v životě měl smůlu, protože jeho dědeček měl smůlu a z milionáře to dotáhl na zkrachovalého chudáka) s hostem- několikanásobně trestaným Zabijákem (který ke své smůle míchal prášky a chlast, až nakonec proseděl většinu života za mřížemi, za kterými už nechtěl nikdy skončit) a pastorkou/vikářkou (které bylo celý život důrazně připomínáno, že měla být mužem a přesto musela nést rodinnou tradici, ačkoli neměla víru, až byla jednou ze své funkce vyřazena). To je partička.
V porovnání se Staříkem mám pocit, že zápletky jsou logičtější, promyšlenější, méně fantastické. Dokonce v některých směrech až geniální. A o to víc moje nadšení z knihy a moje očekávání vzrůstalo s každou kapitolou. Nebylo to už najednou o vlivu na všechny důležité momenty 21. století, které Alan Karlsson měl možnost sledovat z první řady, ba se ho přímo týkaly. A on se jako Gump přimotal náhodou úplně všude. Bylo to tentokrát o třech lidech, kteří byli nešťastní, ale štěstí se na ně obrátilo správnou stranou (čelem, po dlouhé době) a oni ho popadli a drželi. A ačkoli se ne vždy milovali a dokonce přemýšleli, jak se rozejít (ale jak se rozejít, když vás jeden může pořád chtít zabít?), vždy tak nějak zjistili, že společně jim bude nejlíp a štěstí se jich bude nejdéle držet právě v tom uskupení, ve kterém jsou. Farářka s recepčním se sice ne vždy chovali jako Zabijákovi přátelé a spíše na jeho zkušenostech a schopnostech parazitovali, ale sám Anders mohl dopadnout mnohem hůř. A také si říkám, že mít jako kouli na noze Zabijáka a starost o něho, to je dostatečně velký trest za všechno manipulování.
Dále mohu prozradit toto:
Jen malá část knihy se odehrává v hotelu. Nic není nehořlavé.
I zabijáci mají svoje pravidla a hranice, za které nejdou. Třeba neublíží dítěti.
Někdy je lepší zapomenout, že jste si objednali něčí zmrzačení/vraždu a je lepší se spojit v boji proti většímu nepříteli.
V náboženství se točí šílené prachy. Hlavně, pokud hlásáte "Štědrost, štědrost, štědrost". Sobě.
Opilý dárce, štědřejší a šťastnější dárce.
Knihu jsem přelouskala za dva týdny. A to jsem ještě čtení při "odpoledním spinkání" kombinovala s česáním rybízu a občasným vlastním spaním. Šlo to úplně samo a ani nevím jak. Jsem zklamaná, doufala jsem, že to čtení bude na dlouho a já si Anderse ponesu s sebou do porodnice, abych přišla i na jiné myšlenky. Budu si muset konečně pořídit tu chybějící Analfabetku, abych měla autora kompletního. Vy si můžete koupit novinku Anderse za skvělou cenu jako knihu i jako audioknihu na cesty. Určitě nebudete litovat.
Poděkování patří parťákovi a týmu z
Díky za krásný dárek, momenty plné nadšení i pohody, když mi nebylo fyzicky dobře a já se mohla odreagovat u dobré knihy. Díky!
Analfabetku si určitě přečtěte. Já dodnes lituji, že jsem četl nejdřív ji a až pak Staříka, protože je o třídu lepší. Osobně ji řadím i výš než Zabijáka.
OdpovědětVymazat