Relativita času vykojeného mozku

V životě mámy čas prostě řešíte. Buď se vleče, nebo letí, staráte se o jedno dítko víc, než o druhé. A co si budeme povídat, klepat článek na mobilu je taky časově náročné.

V minulém článku jsem psala o tom, jak se potýkám s nestíháním, když beru v úvahu malé nožičky. Ale to nejsou všechny momenty, kdy řeším čas. Záleží na tom, jestli je hezky a mám možnost ratolesti unavit venku. Zrovna dnes ale počítám každou minutu, děti se mi motají pod nohama a jsou protivné, nový písek v pískovišti na zahradě čeká na svoji chvíli. Také už umím podle pohádky v televizi zjistit, kolik je hodin.

---

--------------

Když Lucinka řekla první slovo, bylo to prostě Tata. A první kroky byly k němu. Vkládala jsem velké naděje do Zuzi, kterou už nebaví opírat se o nábytek. První, co vypustila z pusinky, bylo jasné a dlouho opakované "Nenenenene". A první, ke komu posunula nožičky po podlaze bez držení, byla velká sestra Lůca. A pračka, když začala ždímat a prádlo se divoce točilo v bubnu, až z něho byla rozmazaná barevná šmouha. Tak nic. Pravda ale je, že se ráda drží u mě. Drží doslova. Má talent překážet mi pod nohama, když vařím. Trhá mi nohavicemi tepláků, stoupá pod plotnu, když smažím a olej prská.

To jsem tahle včera potřebovala slít brambory. Oklepala jsem si dítě z nohy a s vařícím hrncem v rukách udělala dva kroky ke dřezu. Zuzi otevřela pusu, postavila se a sunula se ke mě. Šest krůčků, to je zatím rekord. Radovala jsem se. S tím kouřícím hrncem v rukach. Čapla mě za nohu a šťastně se usmála. Jako že to byla fakt pecka. A ona fakt byla.

--------------

Takže jo, mateřství je makačka. Musíte vymýšlet program, když je hnusně a čas se vleče. A procházky, když si můžete dovolit hodinku vypustit páru. Naplánovat odchod na autobus, když vezete děti k doktorce na očkování. Zabavit děti, když čekáte deset minut na zastávce na spoj. A pro starost o jedno dítko, nemáte tolik času na druhé. A pro samé uspokojování potřeb a vaření, můžete přehlédnout první samostatné kroky k vám. A spíše se zlobit, protože ten hrnec je vážně vařící. Jo, udělat si tahle čas :-)