V září, několik dnů před Lucinčinými narozeninami, byla v jednom knihkupectví v odpoledních hodinách autogramiáda Petry Svobody, televizní moderátorky a mámy, která napsala pohádkovou knihu pro svou dceru. Já tuto akci nakonec nestihla, ale navzdory tomuto faktu, s holkami tuto jedinečnou pohádkovou knihu již měsíc obdivujeme, čteme a hlavně prohlížíme.
Říkám si, že napsat knihu pro dceru je něco fakt hezkého. Zanechat po sobě kus lásky, vzpomínky a dobrodružství propojená v jedinečnou dějovou linku. A navíc zahřejí na duši a malého človíčka poučí. Co si přát víc? Větší písmo pro začínající čtenáře a ne příliš dlouhé kapitoly? No prosím, jak si račte přát. Budiž splněno. Navíc ilustrace Zuzany Osako jsou nadpozemské. Její jméno jsem poprvé zaslechla teprve nedávno díky magazínu Víkend, kde jí byla věnována jedna reportáž a její tvorba mě okouzlila. Sleduji od té doby sociální sítě a novinky mi vyrážejí dech. Úžasná kombinace.
Ráchelka, která je hrdinkou celé knihy, začíná chodit do první třídy a otevře se jí nový obzor. I díky stařičkému páru bot, které malá průzkumnice najde u babičky na půdě. Když zjistí, že to nejsou jen obyčejné staré škrpály, začínají dobrodružství, o kterých se jí ani nezdálo. Kdo by si nepřál zažít benátský karneval, plavání v moři nebo radosti lyžování na svahu s jedním jedinným párem bot?! O to spíš, když se botky samy umí měnit a přizpůsobovat, chránit a být přítelem předávaným z generace na generaci.
Je podle mě škoda, že tato kniha není příliš známá. Svoje čtenáře si jistě najde i bez větší reklamy, o tom nepochybuji, ale je to podle mě chyba. Žijeme v době, kdy děti nechtějí číst Babičku od Němcové, protože je nebaví starý jazyk. Nebaví je číst ji, protože minimálně dvě generace básní o tom, jak je ta kniha fantastická a ani filmová zpracování vám lásku k tomu "dobrému starému" nepředají. Nové filmové pohádky my dospělí označujeme za "moderní", když pointa pokulhává, princezna vypadá jako transvestita a nebo myslivec, co zachránil Karkulku, je označen za pedofila, když si počká na její osmnáctiny s žádostí o ruku. Tato kniha je možná letošní, neobsahuje zastaralá slovíčka, kterým prvňáčci nerozumí a asi se nikdy nedostane do osnov pro výuku češtiny na základních školách. Přesto podle mě není "moderní", ale je o rodině, lásce, tradici, tajemství, úctě a kouzlu. Přestože Babičce nesahá ani po kotníky, co se bohatstvím jazyka a charakterů týče, je to podle mě kniha, která by neměla v knihovně chybět. V té naší bude mít čestné místo.
Moje milé Megaknihy, za tuhle krasotinku jsem vám s dcerami moc vděčná. Okouzlili jste nás. Vážně :-)
Ráchelka, která je hrdinkou celé knihy, začíná chodit do první třídy a otevře se jí nový obzor. I díky stařičkému páru bot, které malá průzkumnice najde u babičky na půdě. Když zjistí, že to nejsou jen obyčejné staré škrpály, začínají dobrodružství, o kterých se jí ani nezdálo. Kdo by si nepřál zažít benátský karneval, plavání v moři nebo radosti lyžování na svahu s jedním jedinným párem bot?! O to spíš, když se botky samy umí měnit a přizpůsobovat, chránit a být přítelem předávaným z generace na generaci.
Je podle mě škoda, že tato kniha není příliš známá. Svoje čtenáře si jistě najde i bez větší reklamy, o tom nepochybuji, ale je to podle mě chyba. Žijeme v době, kdy děti nechtějí číst Babičku od Němcové, protože je nebaví starý jazyk. Nebaví je číst ji, protože minimálně dvě generace básní o tom, jak je ta kniha fantastická a ani filmová zpracování vám lásku k tomu "dobrému starému" nepředají. Nové filmové pohádky my dospělí označujeme za "moderní", když pointa pokulhává, princezna vypadá jako transvestita a nebo myslivec, co zachránil Karkulku, je označen za pedofila, když si počká na její osmnáctiny s žádostí o ruku. Tato kniha je možná letošní, neobsahuje zastaralá slovíčka, kterým prvňáčci nerozumí a asi se nikdy nedostane do osnov pro výuku češtiny na základních školách. Přesto podle mě není "moderní", ale je o rodině, lásce, tradici, tajemství, úctě a kouzlu. Přestože Babičce nesahá ani po kotníky, co se bohatstvím jazyka a charakterů týče, je to podle mě kniha, která by neměla v knihovně chybět. V té naší bude mít čestné místo.
Moje milé Megaknihy, za tuhle krasotinku jsem vám s dcerami moc vděčná. Okouzlili jste nás. Vážně :-)
Komentáře
Okomentovat