Až od té doby, co mám obě naše holky, zažívám radosti, které ze svého dětství neznám. Radosti, ale i neplechy. Vstřebáván je tak nějak za pochodu a to jak v soukromí, občas také na veřejnosti. Protože není snadné být "velká ségra", když jí ne vždy chcete být. A také není hračka, jako "malá ségra", získat vždycky všechno bez boje se silnějším soupeřem.
Jak jsou holky rozdílné a jak z toho často zírám s otevřenou pusou, jsem už psala mockrát. A mám chuť nechat si to tetovat, protože každá je doopravdy jiná, ačkoli jsou jen z nás dvou. "Od té doby (půlky srpna) hodně vyrostly", potvrdila mi dnes tchýně, která se s mužem zastavila na návštěvu. Jsou mrštnější, šikovnější, snaživější. Lůca dobře chytá a hází a babičku okamžitě odtáhla za rukáv i s míčem pod paží na trávu, kde se dobře hraje a míč neskáče za plot. Zuzi v ohromování není pozadu a s míčem nad hlavou tancuje, odráží se na motorce a táhne babičku pro změnu k slepicím, kde to má moc ráda. Samozřejmě, že jako máma je mám na očích denně a jejich pokroky v pohybu a mluvení nevidím tak jasně, jako někdo, kdo přijede jednou za měsíc. Já vidím každodenní smlouvání o sušenky, boj o výběr pohádky, spolupráci, když jedna by jedla a druhá nechtěný zbytek svojí porce přesune nenajezené potvůrce do talíře. A tak se mi dělá v hlavě velká táhlá duhová šmouha všech peripetií a okamžiků štěstí, kterých za ty dva společné roky bylo dost.
No jo, vážně. Zuzi byly v srpnu dva roky a Lůca svoje čtyři oslaví příští pátek na společné oslavě pro obě, aby ani jedna nebyla smutná.
****
Co je nejlepší na tom, když vás někdo vidí se dvěmi dětmi? Ptá se na radu. Naposledy se mě ptala maminka s chlapečkem, které se rok a půl po prvním dítku mělo narodit druhé. Dlouho mě pozorovala, sledovala každý pohyb holek na hřišti a až v momentě, kdy jsem skoro uvažovala, jestli jsem si ráno nerozmazala jogurt při snídani po nose, se mě zeptala na to, jaké to je mít dvě a tak krátce po sobě. Co odpovědět? Že každé dítě je jiné. A každým sourozeneckým vztahům to prostě trvá různě dlouho, než se spolu sehrají a přijmou.
U nás to trvalo půlrok. Bylo to peklíčko, řeknu vám. Scény, úprky na ulici, táta byl oblíbenější rodič už dávno předtím, ale po narození Zuzinky byl bezkonkurenční vítěz v získání pozornosti, důležitosti i poskytování útěchy. Dnes se sice holky pošťuchují, sekýrují, okřikují a Zuzi se už dostala do období, kdy zkouší moji trpělivost doma i na ulici (a je v tom naštěstí sólista), ale už to pro mě, nerozmazleného jedináčka, není takový šok. Vím totiž, že je náročné být někým, kým jste úplně docela nechtěli být. Nebo se vás alespoň nikdo předem nezeptal. A tak Lucinka ne vždycky ochotně půjčí svoje věci a ne vždy je nadšená z toho, že se mladší sestra šla pomazlit s tatínkem, když to právě chtěla jít udělat sama. A Zuzanka bude ta, která podědí obnošené prádlo po sestře, bude jí zkoušet dohnat a povede se to vždycky jen na chvilku, protože obě chvilku neposedí. V každém vztahu jsou třecí plochy, kde to může skřípat a u sourozenců to prostě není jinak.
****
Ovšem, tahanice o hračky asi budou vždycky. A v dospívání hračky nejspíš nahradí kusy oblečení a možná i kluci. Když za mnou včera přišla uplakaná Lůca, že jí Zůza sebrala šňůru dřevěných korálků, co dostala před časem od babičky, myslela jsem zrovna na to, jak ten čas letí a přehrávala si v hlavě vzpomínky z porodnic. Takže celá na měkko jsem měla malé holčičce říct něco, co by chápala. S ohledem na dlouhodobost jejich sporů jsem jí řekla, zatímco mi seděla na klíně, toto: "A víš, proč si od tebe vzala ty korálky? Protože je viděla na tobě. Protože ti sluší. Protože chce být taky parádnice jako ty. Protože v něčem by ráda byla jako ty. Ty jsi její velká sestra, velká Lucinka, kterou vždycky měla a která při ní vždycky byla. A teď chce být jednou jako ty. Tak moc tě má ráda, představ si to." A Lucince se mezitím obličej změnil z naprostého neštěstí v úsměv. Až mě dostalo, že mě pochopila tak, jak jsem to říkala. Ty korále Zůze ještě hodinu nechala a vzala si je až potom, co je Zuzi sama sundala. Protože je přece hezké, že vás má někdo tak rád, že chce být zrovna jako vy.
Komentáře
Okomentovat